Oddělení krizového řízení
Oddělení krizového řízení plní zejména následující úkoly:
- zabezpečuje, koordinuje a podílí se na zpracování, doplňování a aktualizování krizového plánu kraje
- ve spolupráci s oddělením integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) a řízením jednotek požární ochrany (dále jen PO) zpracovává havarijní plán kraje, vnější havarijní plány a zabezpečuje jejich aktualizaci a doplňování,
- zpracovává podklady do plánu nezbytných dodávek kraje a plánu nezbytných dodávek Ministerstva vnitra pro krizové situace včetně válečného stavu,
- vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje nezbytné pro zpracování krizového plánu kraje pro přípravu a řešení krizových situací,
- podílí se na vzdělávání v oblasti krizové a havarijní připravenosti,
- připravuje a usměrňuje zpracování podkladů pro jednání bezpečnostní rady kraje předkládané HZS kraje,
- vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií,
- připravuje a usměrňuje zpracování podkladů k zabezpečení základních funkcí státu a kritické infrastruktury,
- operativně zabezpečuje plnění všech dalších úkolů vyplývajících z výše uvedených činností.
Havarijní plán Jihočeského kraje
Havarijní plán kraje je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.
Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných událostí v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán Jihočeského kraje je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území Jihočeského kraje.
Úkolem havarijního plánování je určení rizik a jejich zdrojů ohrožujících území kraje, stanovení postupů a odpovědností při koordinaci záchranných a likvidačních prací a opatření k ochraně obyvatelstva.
Cílem havarijního plánování je teoretická příprava a poskytnutí metodiky k zajištění připravenosti daného území na řešení mimořádných událostí.
Obsahem havarijního plánu kraje jsou údaje informačního a operačního charakteru, plány konkrétních činností, mapy, schémata, přehledy sil a prostředků určených k pomoci, způsoby jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných a likvidačních prací.
Havarijní plán Jihočeského kraje byl zpracován na základě zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, § 10, odst. 2), písmeno d), v rozsahu ustanovení § 25 vyhlášky Ministerstva vnitra č.328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Obsah havarijního plánu kraje je stanoven v příloze č. 1 k citované vyhlášce.
Zpracování Havarijního plánu Jihočeského kraje plnil dle zákona č.239/2000 Sb. §10, odst. 2), písmeno d), Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje. Na zpracování dílčích částí havarijního plánu se podílel Krajský úřad Jihočeského kraje, Policie ČR, Správa JčK, Územní středisko záchranné služby České Budějovice, Krajská veterinární správa JčK, Krajská hygienická stanice JčK, Krajské vojenské velitelství České Budějovice, obce s rozšířenou působností, ostatní složky integrovaného záchranného systému a právnické a fyzické osoby, které provozují některou z činností schopných ohrozit území kraje.
Havarijní plán Jihočeského kraje byl na zasedání Bezpečnostní rady Jihočeského kraje projednán a dne 22.10. 2004 schválen hejtmanem kraje. Poslední novelizace byla provedena 24. žíjna 2007. Havarijní plán Jihočeského kraje je v elektronické a listinné formě uložen na Krajském úřadě Jihočeského kraje, odbor kanceláře hejtmana, jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení je uloženo na operačním a informačním středisku HZS JčK. Složkám IZS a správním úřadům byly HZS JčK předány výpisy z plánu pro rozpracování činností jejich činnosti pro případ vzniku mimořádné události.
Zkrácený obsah Havarijního plánu Jihočeského kraje s uvedením zpracovatelů jednotlivých základních částí zde.
Krizový plán Jihočeského kraje
Krizový plán kraje je dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací a odstranění následků způsobených mimořádnou událostí, která přesáhne do krizové situace je vyhlášen krizový stav (stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu dále jen "krizové stavy"), a budou muset být nasazeny síly a prostředky nad rámec IZS.
Krizový plán je základním dokumentem kraje pro řešení krizových situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Krizový plán je určen k plánování, organizování a řízení postupu všech složek potřebných pro zvládnutí krizového stavu, protože prostředky integrovaného záchranného systému už nepostačují pro zvládnutí situace. Je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje.
Dokumenty plánu jsou rozděleny na základní a přílohovou část, které obsahují jak potřebné informace a postupy,tak i síly a prostředky nezbytné ke zvládnutí krizové situace.
Krizový plán Jihočeského kraje byl zpracován podle zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů vztahující se k oblasti krizového plánování.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že činnost orgánů krajů a obcí (tedy orgánů samosprávy) podle krizového zákona je přenesenou působností ve státní správě. Určené subjekty tedy úkoly stanovené krizovým zákonem vykonávají jako úkoly státní správy v přenesené působnosti ve smyslu příslušných předpisů. Kraj podle § 29 a § 30 zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), hejtman kraje podle § 61 téhož zákona, obce podle § 61, § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), starosta obce podle § 103 téhož zákona.
Nedílnou součástí Krizového plánu Jihočeského kraje je jeho elektronická podoba umístěná na počítačích OPIS HZS JčK v Českých Budějovicích. Data vedená v přílohách k tomuto plánu mají přednost před daty uvedenými v listinné formě.
Nejrozsáhlejší úpravou prošel Krizový plán Jihočeského kraje k 31. 12. 2007, to je v tříleté lhůtě, která je stanovena zákonem.
Obsah Krizového plánu Jihočeského kraje zde.
Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín
Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín (dále VHP JE Temelín) je jedním z dokumentů, kterými se plánuje provádění záchranných a likvidačních prací v případě mimořádné události na území kraje. Pro případ vzniku radiační havárie jsou ve VHP JE Temelín v tzv. zóně havarijního plánování naplánovány úkoly a opatření k likvidaci radiační havárie a k omezení jejich následků, zaměřené na ochranu obyvatelstva a životního prostředí.
Příručku pro ochranu obyvatelstva v případě radiační havárie najdete zde.
Jaderné zařízení vč. stanovené ZHP se nachází na území Jihočeského kraje. HZS JčK, a to na základě podkladů předaných držitelem povolení k provozu jaderného zařízení (ČEZ a.s. JE Temelín), podkladů připravených jednotlivými složkami IZS a dále ve spolupráci s dotčenými úřady, dotčenými obcemi v ZHP a obcemi s RP České Budějovice, Písek, Prachatice, Tábor, Týn nad Vltavou a Vodňany zpracoval Vnější havarijní plán. Po projednání VHP s dotčenými obcemi a dotčenými správními úřady schválil hejtman JčK VHP JE Temelín v rámci přípravy na řešení mimořádných událostí na území Jihočeského kraje v listopadu roku 2001. Na základě vydané vyhlášky MV č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS a její pozdější novelizaci ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., byl VHP JE Temelín novelizován v lednu roku 2003 a v říjnu 2003. Obě zmíněné novelizace byly projednány bezpečnostní radou kraje a následně schváleny hejtmanem JčK. Poslední novelizace byla schválena hejtmanem JčK dne 8. 12. 2006. V říjnu minulého roku proběhlo cvičení s názvem - ZÓNA 2007, jehož úkolem bylo prověřit reálnost VHP JE Temelín a současně připravenost složek IZS, a činnost krizových štábů. Nyní se připravuje aktualizace VHP JE Temelín, v rámci reorganizace Armády ČR.
Opatření stanovená ve VHP navazují na Vnitřní HP JE Temelín a vzájemné vazby obou plánů havarijní připravenosti byly projednány držitelem povolení s KÚ JčK a s dotčenými obecními úřady obcí s RP za účasti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Struktura a obsah VHP JE Temelín zde.
Vnější havarijní plán TOMEGAS s.r.o.
Účel a cíl havarijního plánu
Vnější havarijní plán Tomegas, s.r.o., úložiště propan – butanu Branice je účelový dokument pro objekt představující možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Je souhrnem opatření havarijního plánování k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení havárií a k odstranění způsobených následků. Prostředím opatření je zóna havarijního plánování provozovatele Tomegas, s.r.o., úložiště propan – butanu Branice.
Úkolem vnějšího havarijního plánu je specifikace rizik ohrožujících příslušné území v zóně havarijního plánování, získávání informací od právnických a podnikajících fyzických osob a od dotčených správních úřadů týkajících se rizik, zajištění podkladů od jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a stanovení opatření k ochraně obyvatelstva.
Obsahem Vnějšího havarijního plánu Tomegas, s.r.o., úložiště propan – butanu Branice jsou údaje informačního a operačního charakteru, plány konkrétních činností, mapy, schémata rozmístění sil a prostředků, způsoby jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných prací a likvidačních prací.
Vnější havarijní plán Tomegas, s.r.o., úložiště propan – butanu Branice byl zpracován na základě zákona 239/2000 Sb.,o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů, § 12, odst. 2f. a zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a způsob zpracování je stanoven Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 103/2006 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Výchozími podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu byly provozovatelem zpracované "Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu" a bezpečnostní dokumentace provozovatele.
Vnější havarijní plán Tomegas, s.r.o., úložiště propan – butanu Branice zpracoval Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje. Na zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu se podílely další dotčené orgány a organizace.
Obsah Vnějšího havarijního plánu Tomegas, s.r.o. zde.
